Příbuzenské sňatky nebyly ničím zas tak neobvyklým, v geograficky oddělených lokalitách byly poměrně běžné. Každopádně občas se to i samotnému faráři zamotalo, o čemž svědčí případ z farnosti Vyklantice z roku 1801.

S příchodem léta jsou nám dopřány krásné, slunečné a velmi teplé dny a člověk hledá, jak by se zchladil. Dnes skoro na každé zahradě u rodinného domu naleznete bazén nebo koupací jezírko. Pokud ho nemáte, můžete se přidat k mnoha dalším, kteří polehávají na plážích u přehrad, řek a na koupalištích. Jak tomu ale bylo dříve?

Kamenici u Jihlavy už jsme tu měli - tamní pestrý záznam o pohřbu nekatoličky za hřbitovní zdí je typickou ukázkou rekatolizačních snah u nás. Další záznamy jsou ale také zajímavé, tak jsem připravila výběr těch nejzajímavějších.

S dětmi narozenými krátce po svatbě se v matričních knihách setkáváme dnes a denně. V podstatě takové děti patřily mezi naprosto obvyklé záležitosti, protože se naši předci předmanželskému sexuálnímu životu rozhodně nevyhýbali, byť se nám dnes často naše babičky snaží tvrdit pravý opak.

Genealogie a vůbec historie jsou vědy zabývající se mrtvými lidmi. Jen těžko se hledají témata, která by nebyla tolik spojena se smrtí. Chtěla jsem trochu odlehčit naše hřbitovní a matriční nálezy a přemýšlela kudy na to a potom mě něco napadlo. Moc se mi líbí období První republiky, mám moc ráda černobílé filmy, staré fotografie i staré noviny, což ostatně už víte.

Určitě znáte pořekadlo, zmíněné v nadpisu tohoto příspěvku. Otec je vždy nejistý, matka jistá. Ovšem - platí to opravdu vždycky? Odpověď už asi tušíte...

Seriál o pátrání po předcích jsem před pár lety sepsala pro zájemce z řad amatérských rodopisců, aby to měli se začátky trochu jednodušší. Tady takový návod nemůže chybět, protože pátrání po předcích je úžasná detektivka a najít toho můžete opravdu hodně...

Už jste asi pochopili, že kromě archivních materiálů jsou pro naše psaní velkou inspirací staré hřbitovy. Máme je obě rády, když nás na nich nějaký hrob zaujme, tak se rády podíváme na osudy dané osoby nebo rodiny - a občas o tom napíšeme. A tak je i tenhle příspěvek o jednom takovém hrobě.

Mám pokaždé radost z toho, když se zapisující v matrikách v minulosti rozepsal. Díky tomu člověk může zjistit trochu víc - třeba o tom, jak naši předci žili a zemřeli...

Chodím občas kolem jednoho pomníku a v těchto dnech na něm přibyla květina, protože bylo výročí této události. Napadlo mě proto, že by bylo zajímavé podívat se na ní trochu pohledem genealoga. Jedná se o památník Bolevecké katastrofy, ke které došlo dne 25. května roku 1917.