29. srpna 1904 se v Nýřanech u Plzně narodila v rodině ochotnického herce Oldřicha Svobody dcera Anna, známá později jako Anna Letenská. Protože se narodila v herecké rodině, stalo se herectví i jejím povoláním. Věnovala se mu od mládí, už jako dítě hrála v ochotnických představeních. V patnácti letech získala angažmá v otcem vedené divadelní společnosti Suková-Kramuelová. Následně nastoupila do oblastních divadelních angažmá – například v Českých Budějovicích, Košicích, nebo Olomouci.
Její herecký projev se vyznačoval zejména komediálními rolemi, ale objevovala se i v hrách seriózního repertoáru. Kromě divadla účinkovala ve filmu, kde byla obsazována především do vedlejších rolí. Její filmová kariéra nebyla rozsáhlá, přesto si dokázala získat oblibu publika.
Anna byla dvakrát vdaná - jejím prvním mužem byl komik Ludvík Hrdlička, který používal pseudonym Letenský - právě odtud pochází i Annino umělecké jméno. Vzali se v roce 1925 v Třeboni, rozvedli se v roce 1940. Z tohoto manželství se narodil syn Jiří Hrdlička/Letenský, který v dospělosti také působil v divadelní branži.
Druhým Anniným mužem se v roce 1941 stal architekt Vladislav Čaloun. Manžel byl zapojen do protinacistického odboje a společně se svou ženou pomáhal ukrýt doktora Lyčku, který ošetřoval Jana Kubiše, jednoho z parašutistů, kteří zabili Reinharda Heydricha. Tyto aktivity se staly osudnými jak Vladislavovi, tak i Anně.
Po zatčení manžela ho mohla navštěvovat v Petschkově paláci, kde byla bezprostředně po dotočení filmu Přijdu hned také zatčena. Byla nejprve převezena do Malé pevnosti v Terezíně a následně transportována do koncentračního tábora Mauthausen. Tam byla zřejmě 24. října 1942 popravena - buď zastřelením, nebo udušením v plynové komoře.
Byla jedinou českou herečkou, která byla během nacistické okupace Československa popravena v souvislosti s odbojem.
