Chci publikovat
Chci publikovat

Emil Artur Longen

29. 7. 2025

29. července 1885 se v Pardubicích narodil Emil Artur Longen, vlastním jménem Emil Pitterman. Byl to muž mnoha talentů – malíř, spisovatel, kabaretiér, režisér i herec, který se výrazně zapsal do českého divadla a filmu první poloviny 20. století.

Byl synem notáře a poradce arcivévody Ferdinanda. Už v patnácti letech utekl z domova, což mu vyneslo krátký pobyt v psychiatrické léčebně – z rozhodnutí otce. Gymnázium nakonec dokončil v Benešově a od roku 1904 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze. Ani tam se ale neudržel – vyloučili ho kvůli pozdnímu návratu z výletu do Itálie, kam se vydal s malířem Otakarem Kubínem. Během studií spoluzaložil skupinu Osma a maloval v duchu expresionismu i kubismu. Přezdívku "Longen" mu dal malíř Emil Filla – prý kvůli jeho výšce – a pod tímto jménem už vystupoval celý život.

Na jevišti se poprvé objevil v roce 1906 v kabaretu U Labutě po boku Eduarda Basse. S Xenou Markovou, svou první ženou, žil od roku 1910 a společně kočovali, vystupovali po celé zemi a založili i vlastní kabarety – Bum a Revoluční scénu. Působil v pražských kabaretech Červená sedma, Montmartre, Rokoko i Lucerna, hrál v Berlíně, Lublani i v Paříži. Vystupoval, režíroval, psal a často i scénograficky navrhoval své hry. K nejvýznamnějším patřily jeho dramatizace Osudů dobrého vojáka Švejka (1921), Tonky Šibenice či fraška C. a k. polní maršálek, která se dočkala i úspěšné filmové a operetní adaptace.

Napsal sedmdesát her a stovky dramatizací, úprav a překladů. Přetvářel klasická i současná díla, často s ironickým nadhledem.

Podobizna Vlasty Buriana, 1931

Jako první obsadil Vlastu Buriana a také napsal scénáře k jeho filmům Anton Špelec, ostrostřelec, Hrdinný kapitán Korkorán, Pobočník Jeho Výsosti, Nezlobte dědečkaC. a k. polní maršálek.

Díky jeho nápadům vzniklo i mnoho dalších filmů – včetně Aféry plukovníka Redla (1931), kde sám ztvárnil hlavní roli. Dále napsal či spolupracoval na filmech Matka Kráčmerka, Studentská máma, Jsem děvče s čertem v těle nebo Jedenácté přikázání.

Longen také psal – fejetony, publicistické texty i knihy. V roce 1927 vydal biografii Král komiků o Vlastovi Burianovi, v roce 1928 knihu o Jaroslavu Haškovi a v roce 1929 román Herečka, inspirovaný životem a smrtí své první ženy. Některé jeho knihy si můžete prohlédnout tady.

Jeho osobní život byl dramatický – s první manželkou Xenou strávil bezmála dvacet let. V květnu 1928 Xena spáchala sebevraždu skokem z okna. Téhož roku se Longen podruhé oženil s Marií Uhlířovou, se kterou měl dvě dcery, Marii a Jiřinu. Ani poté však nevedl klidný život – zůstával bohémem, milovníkem hospod, alkoholu a výstředností. Denně navštěvoval kavárny a hostince, což souviselo s neustálými finančními potížemi.

Zemřel 24. dubna 1936 v nemocnici v Benešově ve věku 50 let – následkem perforace žaludku.

-m-