Sběr dřeva v lesích byl v našich končinách v minulosti jedním ze způsobů, jak si chudé vrstvy zajišťovaly na zimě palivo. Zároveň se ale jednalo o přísně regulovanou (a také často trestanou) činnost. Lesy byly většinou ve vlastnictví šlechty, církve nebo obcí, přičemž byly kontrolovány, aby se zajistilo udržitelné využívání a ochrana zájmů vlastníků.
Sbírání suchého palivového dřeva, tedy větví spadaných na zem, bylo na některých panství za určitých podmínek povoleno, i když zpravidla bylo toto povolení vázáno na povinnosti poddaných, především na práci na pozemcích majitele lesa nebo na platbu v naturáliích.
Obsah pro předplatitele
Tento článek je pouze pro předplatitele.
Chceš číst dál a mít přístup k dalším příspěvkům této publikace?
Předplatit od 99 Kč