Rudolf Mazuch

9. srpna 1891 se v Pardubicích narodil nejstarší syn obuvníka Ferdinanda Mazucha a Josefy Mazuchové rozené Jičínské, pocházející z Valů, který při křtu dostal jméno Rudolf Ferdinand. Přestože se narodil v Pardubicích, pozdější život a profesní působení spojil s městem Kolín, kde strávil podstatnou část svého dětství a mládí.

Mazuch od roku 1897 navštěvoval obecnou školu v Kolíně. Nebyl příliš úspěšný v kreslení, kde mu jeho osobitý styl vynesl nepříliš dobré známky. V roce 1905 se pak začal učit u kolínského fotografa Františka Krátkého. Po získání výučního listu v roce 1909 odešel do Prahy, kde pracoval jako retušér.

Chtěl se ale zaměřit jiným směrem a po úspěšném složení zkoušek nastoupil v roce 1911 na Akademii výtvarných umění v Praze, kde absolvoval přípravný ročník u profesora Loukoty. V roce 1913 získal jako žák druhého ročníku AVU stipendium pro cestu do Paříže, která mu poskytla velkou inspiraci.

V létě 1915 byl Mazuch jako jeden z prvních studentů AVU odveden do armády a v roce 1917 utrpěl zranění, po němž strávil poměrně dlouhý čas v nemocnicích. Během první světové války tvořil v Německém Brodě, kde maloval především portréty, a v Kolíně, kde připravil scénu pro dobročinné představení Akademického kolínského klubu mladých. Na konci roku 1918 dokončil grafickou specializaci u profesora Maxe Švabinského.

Po vzniku samostatného Československa získal Mazuch v roce 1919 domovské právo v Kolíně a začal provozovat kabaret Mazuch Jílovský. Téhož roku byl zvolen předsedou Akademického kolínského klubu mladých a uspořádal svou první samostatnou výstavu v Kolíně. Mezi jeho přátele z Kolína patřili fotograf Jaromír Funke a malíř Zdeněk Rykl.

Nebyl mu bohužel dopřán dlouhý život. Zemřel 8. února 1920 v Kolíně ve věku 28 let na zánět plic po chřipce a je pohřben na tamním centrálním hřbitově.