13. července 1607 se v Praze narodil Václav Hollar, český barokní rytec a kreslíř, známý také pod latinizovanou formou Wenceslaus Hollar Bohemus či německou Wenzel Hollar. Narodil se v majetné pražské rodině – otec Jan Hollar, který získal erb od císaře Rudolfa II., pracoval jako depozitor zemských desek na Pražském hradě, měl tedy na starost ukládání a správu těchto důležitých zemských dokumentů.
Někdy v letech 1625–1627 se Hollar začal věnovat leptu, vytvořil kopie dle Dürera a od roku 1627 se učil rytcem v dílně Matthaüse Meriana ve Frankfurtu nad Mohanem. Ve studiích pak pokračoval ve Štrasburku, Kolíně nad Rýnem a Antverpách, navštívená města zaznamenával ve vedutách a krajinách. Na konci tohoto období ho objevil anglický šlechtic Thomas Howard, hrabě z Arundelu, který ho přivedl do Anglie.
V Anglii Hollar zůstal na dlouhou dobu a vytvořil rozsáhlé soubory leptů. Během anglické občanské války se přidal k roajalistům, byl zajat a později utekl do Antverp. Po roce 1652 se vrátil do Londýna, kde pokračoval v práci na knižních ilustracích, vedutách měst a dalších leptových cyklech. Velkým dílem byl jeho „Great View of Prague“ z roku 1649 – panoramatický pohled na Prahu z Petřína, založený na kresbách z roku 1636. Dnes se toto dílo nachází v Národní galerii v Praze.
Hollarova tvorba je mimořádně rozsáhlá – vytvořil asi 3000 leptů a 500 kreseb. Jeho realistické leptové záběry zahrnují krajiny, městské veduty, mapy, portréty, zátiší, listy s flórou a faunou nebo militaria. Zachycoval i tehdejší události, například anglickou občanskou válku, vydělával si ale i kopírování děl mistrů jako Holbein, Leonardo či Dürer.
Osud Hollara nešetřil. Jeho syn zemřel na mor a on sám čelil následkům Velkého požáru Londýna v roce 1666. Ačkoli žil v Londýně, používal po celý svůj život přídomek „Bohemus“. Zemřel v roce 1677 v chudobě a takřka zapomenutý, přičemž byl pohřben v hromadném hrobě chudiny u kostela sv. Markéty ve Westminsteru .
Hollarův odkaz je oceňován i dnes – jeho díla jsou součástí významných sbírek, např. v British Museum, Národní galerii v Praze, University of Toronto či Folger Library. Pro svou preciznost a dokumentární hodnotu je považován za jednoho z nejvýznamnějších rytců 17. století.